Autobusy a trolejbusy

V návaznosti na intenzivní obnovu vozového parku autobusů v letech 2018 – 2020 jsou na všechny autobusové a trolejbusové linky, které provozuje Dopravní podnik, od 5. prosince 2020 již nasazována pouze nízkopodlažní vozidla. Podařilo se tak dokončit dlouhodobý proces zpřístupňování autobusové dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, který započal již v 90. letech minulého století.

Výjimkou z plně nízkopodlažního vypravení je víkendové nasazování autobusů Karosa v rámci tzv. retroprovozu na lince K.

Historický vývoj nízkopodlažnosti u autobusů

V Praze se první nízkopodlažní autobusy objevily na přelomu let 1994 a 1995. Do provozu byly uvedeny tři nízkopodlažní vozy Neoplan N4014/3, v následujícím roce pak první čtyři nízkopodlažní autobusy Karosa - Renault City Bus. Velký rozmach dopravy zajišťované nízkopodlažními vozy přišel v roce 2000, kdy Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost nakoupil 80 nízkopodlažních autobusů. Tím se zvýšil jejich počet téměř dvojnásobně. Na konci roku 2000 tak bylo garantováno vypravení v rozsahu 123 nízkopodlažních vozů v pracovní dny, 72 v sobotu a 75 nízkopodlažních vozů v neděli.

Další nárůst garantovaných spojů byl postupný v závislosti na dodávkách nových autobusů, k výraznému zvýšení opět došlo v období 2010 - 2016. Zajištění plného provozu nízkopodlažních autobusů od 5. prosince 2020 umožnily velké objednávky autobusů v letech 2018 – 2020, z nichž 450 autobusů SOR NB 12 a NB 18 je dokonce nad rámec Standardů kvality PID homologováno pro současnou přepravu dvou invalidních vozíků. Zlepšování podmínek pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace patří i nadále mezi jednu z hlavních priorit Dopravního podniku.

V této oblasti Dopravní podnik dlouhodobě spolupracuje především s Pražskou organizací vozíčkářů a Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých, se kterými jsou konzultovány zejména vnitřní úpravy jednotlivých nově dodávaných typů autobusů, včetně např. jednotlivých signalizačních prvků.

Výhody nízkopodlažního autobusu

Výhodou nízkopodlažního provedení je jednoznačně umožnění nástupu a výstupu osob na invalidním vozíku a zjednodušený nástup a výstup cestujících s dětským kočárkem. Význam však mají pro všechny cestující i samotného dopravce, protože umožňují snazší a rychlejší odbavení cestujících v zastávkách (například autobusy typu SOR mají více dveří, odbavení je proto plynulejší a výhodou je i možnost přístupu na plošinu pro kočárky z druhých i třetích dveří).

Nízkopodlažní autobusy veřejnost vnímá kladně, i tato problematika se ale někdy neobejde bez kritiky. Lidé někdy negativně vnímají fakt, že většina sedaček je umístěna na zvýšených částech podlahy. To ale není bezdůvodné. Autobus má řadu zařízení (od palivových nádrží po vzduchojemy a podobně), které je nutno umístit pod podlahou. Dříve u klasických typů bylo pod podlahou místa dost a nyní se využívají méně exponovaná místa pod sedačkami. Zjednodušeně lze říci, že schody, které byly původně ve dveřích, jsou přemístěny k sedačkám.

Garantované nízkopodlažní linky
Garance spočívá v tom, že označený spoj v jízdním řádu bude vždy proveden nízkopodlažním vozidlem. Garantované spoje jsou vyznačeny v zastávkových jízdních řádech symbolem invalidního vozíku. Jízdní řády autobusových linek naleznete v Portálu jízdních řádů. Dopravní podnik hlavního města Prahy v současné době garantuje nízkopodlažní spoje na všech svých autobusových linkách.