Projekty spolufinancované z OPD 1

Prodloužení trasy A metra v Praze: provozní úsek V.A Dejvická (mimo) – Motol

Další možností získání finanční podpory z EU pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciové společnosti byla v rámci Operačního programu Doprava (OPD) v gesci Ministerstva dopravy ČR. V rámci prioritní osy 5 „Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze“ s příspěvkem společenství 330 mil. € byla podána žádost o podporu na projekt „Prodloužení trasy A v Praze – provozní úsek Dejvická (mimo) – Motol“. Celkové způsobilé výdaje projektu byly 18,415 mld. Kč (v CÚ 2008) a předpokládaný termín zprovoznění v roce 2014.

Prioritní osa 5 OPD měla dvě oblasti podpory, přičemž Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti se týkala oblast podpory 5.1 Výstavba pražského metra (287.7 mil. €, tj. dle aktuálního kurzu cca 7 mld. Kč). Financování zbývající části potřebných prostředků se předpokládalo z národních zdrojů (MHMP).
Cílem projektu bylo zlepšení dopravní obsluhy Prahy 6 přímým napojením na trasu metra, odlehčení Vítězného náměstí a přilehlé části Prahy 6 od autobusové dopravy s výhledovým zajištěním obsluhy oblasti letiště Praha Ruzyně metrem.

Praha měla do doby realizace projektu zajištěnu dopravní obslužnost z centra do periferních oblastí radiálně vedenými trasami metra. Jednou z posledních oblastí Prahy, která nebyla dopravně obsloužena metrem, byla její severozápadní část. To mělo zlepšit navrhované prodloužení trasy linky A pražského metra.

Metro tvoří hlavní páteřní systém dopravního skeletu Prahy. Nová trasa zlepšuje dopravní obsluhu severozápadního území Prahy, vytváří nová rozvojová území a zhodnocuje území v okolí stanic. Realizací projektu došlo ke zlepšení dopravní obsluhy sídlišť Červený Vrch a Petřiny, významně se zlepšila obslužnost areálu nemocnic v Motole (včetně umožnění jejího dalšího rozvoje), ale i ostatní lokality osídlení získaly pohodlnou, bezpečnou a rychlou kolejovou dopravu.

Projekt rovněž přispěl ke zklidnění nevyhovující dopravní situace v přirozeném centru Městské části Praha 6 - Vítězném náměstí. Tato lokalita nemohla naplnit svůj účel - tedy centra městské části - především z toho důvodu, že sloužila jako autobusový terminál. Díky realizaci projektu došlo k významnému snížení počtu autobusů pohybujících se v této lokalitě a tedy i k otevření možností na navrácení původně zamýšlené funkce Vítězného náměstí.
Výstupy projektu mají pozitivní přínos pro všechny obyvatele a návštěvníky území, kde byl realizován. Zvláště pozitivní přínosy se projevily v případě dopravní dostupnosti nemocnice v Motole, která byla dosud obsloužena pouze nevyhovující autobusovou dopravou.

Předkladatel projektu, tj. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., chtěl dosáhnout zvýšení kvality života a snížení negativních dopadů na životní prostředí v celém severozápadním segmentu Prahy, a to prostřednictvím vybudováním kapacitního, spolehlivého, rychlého a bezpečného dopravního řešení, které přispěje nejenom ke zkvalitnění životního prostředí, ale i ke zvýšení atraktivity celého území, na kterém se projeví jeho pozitivní dopady.

Konečná stanice Dejvická byla  jediná konečná stanice metra, která není umístěna v blízkosti obvodu města. Díky stavu, kdy veškerá osobní doprava z území, přiléhajícího k severozápadní části Prahy, je logicky vedena k první stanici metra – tedy kapacitního dopravního prostředku veřejné dopravy - se Vítězné náměstí stalo velkým autobusovým nádražím. Končilo zde 8 příměstských linek autobusů, které přivážely do Prahy denně za prací tisíce lidí. A to hlavně z území, kde se intenzivně rozvíjí bytová výstavba, aniž by zde byly pracovní příležitosti. Toto Praze přiléhající území je značně členité, takže nejvhodnějším dopravním prostředkem je hustá síť fungujících autobusových linek. Kromě těchto příměstských linek zde končilo dalších 23 městských autobusových linek. Celkem zde tak denně začínalo či končilo cca 2.600 autobusových spojů. Po realizaci projektu a vybudování souvisejících autobusových terminálů tak došlo ke snížení počtu spojů o 82 v okolí stanice Dejvická a o 50 u stanice Hradčanská během jedné špičkové hodiny.

Realizace projektu také přispěla k zachování jednoho z nejvyšších podílů veřejné dopravy na celkových dopravních výkonech ve městě, který v současnosti dosahuje cca 57 % a je tak ze srovnatelných evropských měst nejvyšší.
Dne 19. 3. 2010 byla na Ministerstvo dopravy ČR jako řídící orgán Operačního programu Doprava odevzdána projektová žádost na „Prodloužení trasy A metra v Praze – provozní úsek V.A Dejvická (mimo) – Motol“ včetně všech příloh. Žádost byla zaregistrována pod číslem 58/2010-430-PPR. Poté byla žádost posuzována Odborem fondů EU Ministerstva dopravy a externím posuzovatelem Jacobs Consultancy spol. s r.o. Na konci srpna 2010 byly všechny připomínky externího hodnotitele zapracovány a mohlo tak být vydáno Hodnocení II. stupně projektové žádosti z OP Doprava na léta 2007 – 2013 s tím, že žádost vyhovuje s výhradami.

Dne 17. 6. 2011 byl kladně projednán v ZHMP materiál TISK Z-530, a to na základě požadavku Ministerstva dopravy ČR jakožto řídícího orgánu OPD, že před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace je nutné předložit aktualizované znění Dokladu o zajištění spolufinancování projektu z veřejných zdrojů a popis finančního krytí projektu (Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 39/66).

Na základě rozhodnutí ministra dopravy ze dne 3. 6. 2011 byl projekt „Prodloužení trasy A metra v Praze - provozní úsek V. A Dejvická (mimo) - Motol"" schválen na národní úrovni ke spolufinancování z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava.

Následně byl Odborem financí ekonomiky MD vydán a ministerstvem financí dne 12. 8. 2011 schválen Registrační list akce.

Schvalovací proces následně pokračoval na straně Evropské komise, kam byla projektová žádost „Prodloužení trasy A metra v Praze - provozní úsek V.A Dejvická (mimo) - Motol"" odeslána Ministerstvem dopravy ČR dne 23. 8. 2011.

Na konci listopadu 2011 byl z Bruselu zaslán tzv. přerušovací dopis se seznamem připomínek, po jejichž zodpovězení schvalovací proces pokračoval. Připomínky nebyly ze subjektivního hlediska DP, a. s. zásadní. I přes akceptování našich odpovědí však mohly přijít další připomínky nemající vazbu na připomínky zatím zaslané. Odpověď na uvedený přerušovací dopis k projektové žádosti „Prodloužení trasy A metra v Praze - provozní úsek V.A Dejvická (mimo) - Motol"" včetně upravené žádosti a dotčených příloh byla Ministerstvem dopravy odeslána do Bruselu dne 29. 3. 2012.

Připomínky EK zaslané v tzv. přerušovacím dopise byly zodpovězeny s maximální mírou přesnosti. Jediným problémem, který se mohl vracet v dalších kolech dotazů EK je problematika P+R na Dlouhé Míli. Podle Stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (EIA) vydaném odborem ochrany prostředí MHMP je jednou z podmínek pro další fázi přípravy cituji: „Další přípravu záměru orientovat tak, aby uvedení provozního úseku V.A trasy A metra do provozu bylo provedeno až po zprovoznění autobusového terminálu a parkoviště P+R na Dlouhé Míli a rychlodráhy Praha – Kladno.“
Pro vyřešení této podmínky se připravovala výstavba autobusového terminálu a garáží P+R u stanice metra Veleslavín, jehož kapacita by  pokryla potřeby linek bus dosud končících na Vítězném náměstí.

Dne 9. 5. 2012 byla odboru fondů EU Ministerstva dopravy oficiálně z Bruselu vrácena žádost na projekt “Prodloužení trasy A metra v Praze - provozní úsek V.A Dejvická (mimo) - Motol"" s požadavky na doplnění. Týkalo se to jednak údajů o míře spolufinancování a výši podpory, což bylo v kompetenci Ministerstva dopravy, a dále nezbytnosti potvrdit, že P+R na Veleslavíně v rozsahu splňujícím směrnice EIA bude postaveno před uvedením metra do provozu.

DP, a. s., zpracoval návrh odpovědi zohledňující skutečnost, že s ohledem na stávající postup přípravy je nepravděpodobné, že termín jeho dokončení bude se zprovozněním trasy metra V.A (2014). V krajním případě měl být Terminál Veleslavín zprovozněn v roce následujícím (2015). Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy však činí vše pro to, aby termín zprovoznění Terminálu Veleslavín byl v co nejkratší době po zprovoznění prodloužení trasy A metra. Předpokládané investiční náklady na přípravu a realizaci Terminálu Veleslavín byly přibližně 1,3 mld. Kč. Připravován a realizován měl být v úzké koordinaci se stavbou prodloužení trasy metra A, ale financován měl být samostatně ze zdrojů hlavního města Prahy, nikoliv z rozpočtu Projektu. Odpověď s těmito informacemi byla Ministerstvem dopravy zaslána do Bruselu dne 26. 10. 2012.
Rozhodnutí EK o přidělení dotace bylo vydáno dne 30. 1. 2013.

Nebylo však podmíněno realizací patrového terminálu na Veleslavíně (patrně důsledek stížností občanských iniciativ). V návaznosti na tuto skutečnost v březnu 2013 vydalo  RHMP usnesení realizovat pouze povrchový terminál MHD v rozsahu původního stavebního povolení.
Na základě administrativní kontroly zadávacího řízení na stavební část projektu a kontroly stavu fyzické realizace na technologickou část projektu, které provedl řídící orgán OPD (Ministerstvo dopravy ČR), byla uplatněna korekce 25 % na způsobilé výdaje těchto dvou zakázek. Odpovědi Ministerstva dopravy na zaslané námitky byly DP, a. s., doručeny až 19. 11. 2013 se závěrem, že všechny námitky se zamítají. Uplatněná korekce administrativně snížila teoreticky možnou maximální výši dotace. Tato nově stanovená teoretická maximální výše dotace byla (i se zahrnutím korekce) výrazně nad limitně stanovenou částkou, která je v příslušné ose na trasu metra A určena (287,7 mil. EUR, t. j. podle tehdy platného kurzu asi 7,9 mld. Kč). Čerpání celého příspěvku z OPD tak nebylo ohroženo.

Dne 25. 7. 2013 byly na Ministerstvo dopravy odeslány podklady nezbytné pro vydání „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ (t. j. smlouvy o financování projektu).
Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno dne 27. 9. 2013. V návaznosti na něj bylo zahájeno zpracování žádostí o platby dotace.

V závěru roku 2013 poradenská firma Fram Consult zpracovala prvních 11 žádostí o platby ve výši téměř 3 mld. Kč způsobilých výdajů, tzn. cca 2 mld. Kč dotace (po korekci).   Ministerstvo dopravy jako řídící orgán OPD si zasmluvnilo supervizora firmu Infram, která od ledna 2014 prováděla kontrolu těchto žádostí. V dubnu 2014 byly Inframu předány ke kontrole další 4 žádosti o platby.

Souběžně byly čerpány finanční prostředky na vyfakturované práce převážně od EIB v rámci uzavřeného  úvěrového rámce mezi hl. m. Prahou a EIB.

Na Ministerstvo dopravy bylo dne 18. 7. 2014 podáno prvních 7 žádostí o platby za celkem 960,3 mil. Kč. Jedná se o způsobilé veřejné výdaje po vyměřené korekci, při míře podpory 85 % tedy 816,3 mil. Kč dotace. Proplacení této částky se uskutečnilo do konce roku 2014.

Následně dne 22. 10. 2014 předal Dopravní podnik ministerstvu dopravy dalších 8 žádostí o platby. Celkové způsobilé veřejné výdaje po vyměřené korekci u těchto žádostí jsou 2 474 639 tis. Kč, z toho vyplývá při míře podpory 85% dotace 2 103 443 tis. Kč.

Jak bylo uvedeno, rozdíl mezi cenou projektu a dotací z EU dofinancovávalo hl. m. Praha. Za tímto účelem bylo Zastupitelstvem hl. m. Prahy v prosinci 2011 schváleno přijetí 11 mld. Kč úvěrového rámce od Evropské investiční banky (EIB) určeného na spolufinancování investiční akce „Prodloužení trasy A metra – provozní úsek V.A Dejvická (mimo) – Motol"".
Dne 6. dubna 2015 se uskutečnilo slavnostní zprovoznění V. provozního úseku trasy A pražského metra.

Na Ministerstvo dopravy byly do ledna 2016 odevzdány všechny žádosti o platbu za prodloužení metra V.A. Celková přidělená částka dotace na projekt prodloužení metra V.A dle schváleného „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ po přepočtu z Euro byla 7 449 189 000 Kč. Na Ministerstvo dopravy byla v závěru roku 2015 podána žádost o zvýšení dotace až na 8 020 869 000 Kč a následně ještě dne 22. 12. 2015 o další navýšení celkové částky a to na 8 150 000 tis. Kč. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., podal celkem 36 žádostí o platby za realizaci tohoto projektu. Na účet Dopravního podniku byl poukázán celkový příspěvek z OPD ve výši 8 128 089 tis. Kč."