Lanová dráha na Petřín
Z důvodu havarijního stavu trati lanové dráhy (z důvodu poškození tratě extrémním množstvím srážek) a její připravované rekonstrukce (březen 2025) je provoz lanové dráhy v úseku Újezd – Petřín přerušen. Obnovení provozu předpokládáme v létě 2026.
Technické parametry:
- délka tratě: 510 m
- počet zastávek: 3
- počet vozů: 2
- překonávaná výška: 130 m
- největší sklon tratě: 298 ‰
- rychlost jízdy: 4 m/s
Lanová dráha na Petřín
Zobrazit fotogalerii (7)
Stručně o historii lanové dráhy na Petřín
Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, jejíž pohon byl na vodní převahu. Provoz lanové dráhy skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou a obnovení nastalo až v roce 1932, kdy byla lanovka zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.
V září 2024 potom došlo k poškození dráhy a celého petřínského svahu vlivem extrémních srážek. Vzhledem k plánované celkové rekonstrukci tratě a výměně vozů už lanovka svůj provoz neobnovila. Znovu se tak cestující svezou na Petřín až po dokončení velké rekonstrukce.
Co spatříme na Petříně a Nebozízku
Ze stanice Nebozízek se naskytne návštěvníkům překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny se nachází známé Bludiště – zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově pavilonu je také k vidění panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.
Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 – 1362. Své neobvyklé pojmenování získala podle pověsti, která vypráví o tom, že Karel IV. nechal tuto zeď postavit chudými obyvateli města, pro které se tato práce stala zdrojem obživy. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města.
Na Petříně je také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.
Kostel sv. Vavřince, původně románský, písemně doložený již v roce 1135 a přestavěný do barokní podoby v letech 1735 – 1770, patřil v minulosti k tradičním poutním místům Pražanů.
Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 – 1912.
V oblasti Petřína můžeme spatřit hned několik krásných zahrad: Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je Růžový sad, založený v roce 1932.
Na Petříně se dochovala také část barokního opevnění Prahy - bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).