Lanová dráha Petřín

Lanová dráha je v provozu denně od 7.00 hodin do 22.15 hodin v intervalu 10 minut.

Jízdné

Jednotlivá nepřestupní jízdenka: 100 Kč
Jednotlivá nepřestupní jízdenka zakoupená v aplikaci PID Lítačka: 90 Kč
Pro jednotlivou jízdu se neposkytuje zlevněné jízdné
Bez dalšího placení můžete lanovku využít, pokud máte:
- 24hodinovou nebo 72hodinovou jízdenku pro Prahu
- dlouhodobý předplatní kupon pro Prahu
- nárok na bezplatnou přepravu v pražské MHD
- Prague Visitor Pass

Technické parametry:

délka tratě: 509 m
počet zastávek: 3
počet vozů: 2
překonávaná výška: 126,19 m
největší sklon tratě: 296 ‰
rychlost jízdy: 4 m/s
doba jízdy: 3,2 minuty
rozchod kolejnic: 1 435 mm
kapacita: 100 osob

Vozy lanové dráhy

Foto: DPP – Václav Holič

Foto: DPP – Petr Hejna

Foto: DPP – Václav Holič

Foto: DPP – Petr Hejna

Stručně o historii lanové dráhy na Petřín

Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, jejíž pohon byl na vodní převahu. Provoz lanové dráhy pokračoval i přes 1. světovou válku a byl ukončen až v roce 1921 pravděpodobně z důvodu vysokých cen vody. K obnovení provozu došlo až v roce 1932, kdy byla lanovka zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.

V září 2024 došlo k poškození dráhy a celého petřínského svahu vlivem extrémních srážek. Vzhledem k plánované celkové rekonstrukci tratě a výměně vozů již lanovka svůj provoz neobnovila. Následovala kompletní rekonstrukce drážního tělesa a instalace nové technologie včetně vozů čtvrté generace podle návrhu studia Anna Marešová designers. Nové vozy jsou oproti předchozí generaci více prosklené, nabízejí lepší výhled na Prahu a jejich kapacita vzrostla ze 100 na 120 cestujících. Zkušební provoz s cestujícími zahájí Dopravní podnik hl. m. Prahy 22. září 2026, téměř přesně dva roky od ukončení provozu předchozí generace petřínské lanovky.

Co spatříme na Petříně a Nebozízku

Ze stanice Nebozízek se naskytne návštěvníkům překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny se nachází známé Bludiště – zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově pavilonu je také k vidění panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.

Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 – 1362. Své neobvyklé pojmenování získala podle pověsti, která vypráví o tom, že Karel IV. nechal tuto zeď postavit chudými obyvateli města, pro které se tato práce stala zdrojem obživy. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města.

Na Petříně je také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.

Kostel sv. Vavřince, původně románský, písemně doložený již v roce 1135 a přestavěný do barokní podoby v letech 1735 – 1770, patřil v minulosti k tradičním poutním místům Pražanů.

Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 – 1912.

V oblasti Petřína můžeme spatřit hned několik krásných zahrad: Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je Růžový sad, založený v roce 1932.

Na Petříně se dochovala také část barokního opevnění Prahy - bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).