Popis projektu
Nová tramvajová trať má za cíl doplnění stávající sítě tramvajových tratí v centru Prahy, což významně přispěje ke zvýšení dostupnosti a komfortu cestování městskou hromadnou dopravou v širším centru Prahy.
Propojením stávajících tratí v Jindřišské a Vodičkově ulici na jednom a Vinohradské a Škrétově ulici na druhém konci řešeného území vznikne nové systémové spojení tramvajových tratí, které v současné síti citelně chybí. Vznikne možnost zcela nových trasování linek, které poskytnou přímá spojení v relacích dnes přes geografickou blízkost komplikovaně dostupných a vyžadujících dlouhé pěší docházky či přestupy mezi povrchovou dopravou a hluboko uloženými trasami metra A a B i pro relativně krátké cesty. Pro cestující tak dojde výstavbou krátkého propojení o délce necelého kilometru k zásadnímu zlepšení dopravní obsluhy.
Umístění tramvajové trati přímo na Václavském náměstí je v souladu s celkovou podobou náměstí, která vzešla z urbanisticko – architektonické soutěže v roce 2005, a dle které již byla realizováná spodní část mezi Vodičkovou a Můstkem. Detail uspořádání tramvajové trati podrobně specifikoval aktualizovaný návrh ateliéru Jakub Cigler architekti schválený Radou hl. m. Prahy v roce 2019.
Prostor napojení tramvajové trati přes Wilsonovu ulici přes tzv. Muzejní oázu do Vinohradské ulice byl architektonicky zpracován Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy a procesně je připravován jako koordinovaná akce TT Muzeum. Obě procesně oddělené akce tvoří společný funkční celek s plánovaným dokončením v roce 2027.
Z čistě technického pohledu bude zřízena dvoukolejná tramvajová trať, v prostoru Václavského náměstí však budou koleje od sebe netradičně více vzdáleny a mezi nimi se bude nacházet pás pro pěší. Mezi stávajícím stromořadím a tramvajovými kolejemi vzniknou po obou stranách nová stromořadí s celkem 67 novými stromy.
Vedení tramvajové tratě vyvolá mimo jiné změny v umístění vstupů do podchodů metra ve středu a na horním konci náměstí. Na základě usnesení Rady hlavního města Prahy jsou v rámci projektu tramvajové trati řešeny všechny plochy, do kterých stavba trati zasáhne, což zahrnuje v zásadě prostor původních vozovek a středového pásu včetně podzemních sítí a zařízení.
Mezi vyvolanými součástmi akce TT Václavské náměstí jsou rovněž dva zásadní objekty pod povrchem s významným vlivem na dobu výstavby. Prvním z nich je nová retenční nádrž, která v návaznosti se standardy hospodaření s dešťovou vodou bude umístěna ve středu náměstí a bude sloužit k akumulaci dešťových vod a jejich následnému využití pro zalévání stromořadí na náměstí. Druhou je oprava stropní desky vestibulu stanice metra Muzeum, který pochází z první poloviny 70. let a je zatížen intenzivní dopravou, což již způsobilo potřebu dílčích zesílení. Před výstavbou tramvajové trati bude v dotčené části provedena rozsáhlejší oprava.
Okénko do historie: Tramvaje již na Václavském náměstí jezdily
Tramvajová trať byla součástí náměstí po desítky let, přičemž byla ponechána v provozu i po zprovoznění trasy metra A pod náměstím v roce 1978. K jejímu zrušení bez náhrady pro místní spojení došlo až v roce 1980. Prakticky ihned se ukázalo, že metro je sice skvělé pro cestování na delší vzdálenosti, ale místní veřejná doprava v centru města se zrušením tramvajové trati na Václavském náměstí zhoršila. Zejména v běžném provozu i při operativních odklonech a výlukách chybělo propojení v horní polovině náměstí do Vinohradské ulice, které navrhovalo obnovit mnoho studií, některé již několik let po zrušení trati. Současný projekt je pečlivě sladěn s vybranou architektonickou podobou celého náměstí, které má díky architektonické soutěži jasně definovanou podobu na další desetiletí.
Nově budovaná infrastruktura v majetku hlavního města Prahy realizovaná v rámci projektu tramvajové trati na Václavském náměstí je procesně zajištěna odborem investic hlavního města Prahy, byť technicky musí být součástí akce. Plochy současných chodníků jsou upravovány v rámci navazující akce Technické správy komunikací. Dále v prostoru Václavského náměstí probíhají koordinované akce jiných investorů, zejména vodovody (Pražská vodohospodářská společnost) a kabelové trasy nízkého napětí (Pražská Energetika), tyto přeložky sítí byly zahájeny v předstihu již na jaře 2024. Ke změnám dojde i v podchodech metra v polovině a na horním konci Václavského náměstí, kde proběhne obnova podhledů jako samostatná navazující akce, v podchodu Muzeum pak bude zřízeno i nové středisko dopravních informací a WC.
V rámci akce TT Muzeum probíhá plošně výrazně menší stavební úprava spočívající v kolejovém napojení tramvajové trati z prostoru mezi starou a novou budovou Národního Muzea do Vinohradské a Škrétovy ulice. Podobu stavby TT Muzeum a architektonického pojetí veřejného prostoru v této lokalitě definoval už v roce 2017 Institut pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy (IPR) koncepční studií „Kulturní distrikt“. Studii v lednu 2018 schválila Rada hl. m. Prahy. Pro dosažení tohoto výsledného stavu jsou realizovány v koordinaci s akcí TT Muzeum také dvě koordinované akce stavebních úprav podzemních objektů TSK hl. m. Prahy pod Legerovou ulicí, a to odstranění mostu X 675 (nepoužitelná část nikdy nedokončeného podzemního objektu z počátku 70. let minulého století) a úprava podchodu P 524, který bude zrušen, ale jeho část využita pro technologické zázemí. Během realizace těchto akcí bude objízdná trasa pro automobily z Legerovy ulice vedena s využitím prostoru někdejší tramvajové trati, koleje se sem mohou v nové podobě umožňující odbočení směrem k Václavskému náměstí vrátit až po dokončení staveb TSK hl. m. Prahy. Po celou dobu stavby TT Muzeum i souvisejících akcí TSK bude umožněn v Legerově ulici průjezd dvěma pruhy a současně bude umožněn průchod pro pěší z Vinohradské ulice směrem k Václavskému náměstí.
Po dokončení stavby dojde k úpravě linkového vedení tramvají a ke zřízení nových zastávek. Předpokládané uspořádání v detailu centra města je znázorněno na obrázku níže, celkový návrh linkového vedení po dokončení stavby zpracovala organizace ROPID a je ke stažení na tomto odkaze ve formátu PDF.
Kompletní dokument je potom ke snažení na webu ROPID.
