Žádosti o povinně poskytované informace dle zákona č. 106/1999 Sb. – Popis postupů
Základní informace k životní situaci
Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.
Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.
Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost a podobně)
Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací podle tohoto zákona není počítačový program. Zveřejněnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona. Doprovodnou informací pro účel tohoto zákona je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (například informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech).
Jakým způsobem zahájit řešení životní situace
Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.
Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.
Na které instituci životní situaci řešit
Žádost lze podat na podatelněDopravního podniku hl.m. Prahy, akciové společnosti, Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9.
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Písemné podání – Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost, odbor Právní, Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9
Žadatel je povinen uhradit náklady spojené s poskytnutím informace (viz. sazebník úhrad za poskytnutí informací podle zákona).
Při vyzvání žadatele k převzetí požadovaných informací je mu zároveň písemně sdělena výše úhrady. Tuto částku žadatel uhradí v hotovosti v pokladně Dopravního podniku hl.m. Prahy, akciové společnosti při převzetí poskytovaných informací nebo bankovní převodem na číslo účtu 1930731349/0800, variabilní symbol 60251. V případě platby bankovním převodem bude informace vydána až po ověření úhrady příslušných nákladů u odpovědného zaměstnance (finanční účetní).
Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta neběží.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Při vyřizování žádostí o poskytnutí informace jsou dle ustanovení § 6 a § 14 zákona č. 106/1999 Sb., stanoveny tyto lhůty:
Informace jsou poskytovány do 15 dnů od obdržení žádosti
Ve složitějších případech jsou poskytovány do 25 dnů
O prodloužení lhůty a okolnostech musí být žadatel před uplynutím 15 denní lhůty vyrozuměn.
Žádost o poskytnutí informace, která již byla zveřejněna například na internetu, v informačních brožurách a podobně se zpravidla vyřizuje poskytnutím údajů o zveřejnění, nejpozději do 7 dnů od žádosti o poskytnutí informace. Sdělení žadatele, že trvá na přímém poskytnutí informace, se považuje za nové podání žádostí.
brání-li nedostatek údajů o žadateli vyřízení žádosti o informaci, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně je žadatel ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti vyzván, aby žádost upřesnil. Neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
v případě, že požadované informace se nevztahují k působnosti Dopravního podniku, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti lze podat do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí odvolání. Odvolání se podává písemně (může být doručeno osobně nebo poštou) do podatelny akciové společnosti, Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9.
Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.
Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.
Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen „stížnost") může podat žadatel,
který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona (povinnost odkázat na zveřejněnou informaci),
kterému po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
který nesouhlasí s výší úhrady požadovanou v souvislosti s poskytováním informací.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne
doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3 zákona,
uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 zákona.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že
postup povinného subjektu potvrdí,
povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo
usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.
Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že
výši úhrady nebo odměny potvrdí,
výši úhrady nebo odměny sníží; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo
povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti.
Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. Rozhodnutí se oznamuje žadateli a povinnému subjektu.
Nadřízeným orgánem je Úřad pro ochranu osobních údajů.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Dle zákona č. 106/1999 Sb., nejsou žádné sankce za nedodržení povinností stanoveny.
Za správnost popisu odpovídá útvar
Právní odbor 900200.
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
1. ledna 2020
Jízdní řády
Jízdní řád pro požadovanou linku není momentálně dostupný.