Historie městské hromadné dopravy v Praze
říjen 1829
Povozník Jakub Chocenský získal koncesi k provozování dvou omnibusových linek a stal se tak průkopníkem v provozování pravidelné dopravy osob na území Prahy. V 60. a 70. letech 19. století již na území Prahy působilo několik omnibusových společností.
23. 9. 1875
Toto datum je považováno za symbolický začátek historie městské hromadné dopravy v Praze. Provoz byl slavnostně zahájen na 1. trati pražské koňky od karlínské Invalidovny k řetězovému mostu císaře Františka. Trať byla dlouhá 3,4 km, na území Prahy jednokolejná s výhybnami, v obou předměstích dvoukolejná. První vozovna byla v Karlíně. Dobový název společnosti provozující koňku zněl General Direction der Prager Tramway.
31. 5. 1891
Provoz zahájila pozemní lanová dráha na Letnou. Poslední cestující svezla 16. 8. 1916, později na jejím tělese několik let fungoval tzv. pohyblivý chodník (eskalátor).
18. 7. 1891
Byla zprovozněna 1. česká elektrická tramvaj v Praze na Letné (Elektrická dráha na Letné v Praze). Stalo se tak zásluhou předního českého elektrotechnika Františka Křižíka. Dráha ukončila svůj provoz 15. 8. 1900.
25. 7. 1891
Provoz zahájila pozemní lanová dráha na Petřín, kterou postavilo Družstvo rozhledny na Petříně. Cestující přepravovala do roku 1920, kdy byl provoz z technických důvodů zastaven.
19. 3. 1896
František Křižík zahájil provoz na 1. trati soukromého dopravního podniku Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany; (později Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany).
13. 6. 1897
Matěj Hlaváček, košířský starosta, zahájil provoz soukromého dopravního podniku Elektrická dráha Smíchov – Košíře.
25. 6. 1897
Město Královské Vinohrady zahájilo provoz na vlastní elektrické dráze Městská elektrická dráha Královských Vinohrad.
18. 9. 1897
Elektrické podniky zahájily provoz na své 1. trati a společně s Královskými Vinohrady provozovaly okružní dráhu Praha – Žižkov – Královské Vinohrady.
1. 7. 1898
Elektrické podniky převzaly koněspřežnou dráhu a zahájily její elektrifikaci.
2. 6. 1898
Ladislav Rott předkládá 1. návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze. Elektrické podniky ho odmítají, protože podzemní dráhy prý není v Praze zapotřebí.
12. 5. 1905
Na Karlově mostě se uskutečnila slavnostní závěrečná jízda pražské koněspřežné tramvaje na posledním úseku z Křižovnického na Malostranské náměstí.
1. 7. 1905
Úředně vyzkoušeny 1. tramvajové vozy nového typu, vzhledově navržené architektem Janem Kotěrou. které ovlivnily vzhled pražských tramvajových vozů na několik desetiletí.
9. 6. 1907
Na Letné byla uvedena do provozu 1. kolejová smyčka pražských elektrických tramvají. Existovala jako provizorium po dobu sokolského sletu.
24. 10. 1907
Začátek označování linek pražských tramvají čísly – jako první byla zavedena linka č. 5.
7. 3. 1908
Zahájena doprava na 1. autobusové lince z Malostranského náměstí na Pohořelec. Pro technické potíže byla 17. listopadu 1909 doprava bez náhrady zastavena a Praha opět zůstala bez autobusů.
2. 1. 1911
Poprvé zahájen tzv. noční provoz (do půlnoci). Skončil po vypuknutí světové války.
1. 7. 1920
Zásadní přestavba tarifního systému – v síti tramvají bylo zavedeno jednotné jízdné.
20. 6. 1925
Slavnostně zahájen provoz autobusové dopravy. O den později byl zahájen pravidelný provoz na lince A z Vršovic do Záběhlic. Linky autobusů byly označovány písmeny.
1930
Do provozu zařazeny vlečné vozy se středním vstupem a sníženou nástupní plošinou, tzv. „krasiny“. Jednalo se s trochou nadsázky o 1. nízkopodlažní vozidla v městské hromadné dopravě v Praze.
5. 6. 1932
Zahájen provoz na kompletně rekonstruované a prodloužené a elektrifikované pozemní lanové dráze na Petřín. V této podobě dráha sloužila až do rozsáhlého sesuvu půdy v červnu 1965.
21. 1. 1936
Do provozu byly zařazeny jednosměrné tramvajové vozy s uzavíratelnými vstupy, usměrněným pohybem cestujících a stálým stanovištěm průvodčího, tzv. „ponorky“.
29. 8. 1936
Zahájila pravidelný provoz 1. trolejbusová linka od vozovny Střešovice přes Bořislavku ke kostelu Sv. Matěje. Provoz zahajovala 3 víceméně experimentální vozidla. Největší rozvoj doznala trolejbusová doprava ve 40. a 50. letech. Linky trolejbusů byly označovány písmeny, stejně jako u autobusů.
26. 3. 1939
V Československu byl zaveden pravostranný provoz – zejména v kolejové síti tramvají, na autobusech, trolejbusech a jednosměrných tramvajích bylo nutné provést zásadnější úpravy.
30. 11. 1942
Poprvé zaveden celonoční provoz v tramvajové síti.
Květen 1948
Zařazeny autobusy Praga NDO – první počátek poválečné unifikace vozového parku a zároveň na dlouhou dobu poslední autobus projektovaný podle potřeb městské hromadné dopravy. Ve stejném roce byly zařazeny i nové kapacitní a výkonné trolejbusy Tatra T 400 a poslední typ dvounápravových tramvají „mevro“.
31. 12. 1951
V pražské MHD byl zaveden jednotný tarif umožňující i přestupování mezi tramvajovými, trolejbusovými a autobusovými linkami. Nové značení linek – autobusové linky byly nově značeny čísly od 101 výše. Trolejbusové linky přešly na číselné značení od č. 51 a výše již od 14. 12. 1947.
17. 3. 1952
Do provozu s cestujícími byly zařazeny čtyřnápravové motorové tramvajové vozy koncepce PCC (typ T I), které položily základ konstrukce moderních tramvajových vozidel poválečného období.
1. 9. 1959
Do provozu byly zařazeny nové autobusy Škoda 706 RTO.
25. 9. 1961
V síti tramvají byl zaveden na lince č. 2 samoobslužný provoz bez průvodčího v dvounápravových (tj. starých) motorových vozech.
21. 11. 1962
Do pravidelného provozu s cestujícími poprvé nasazeny tramvaje T3, kterými byla následně uskutečněna zásadní výměna a unifikace vozového parku tramvají.
Říjen 1965
Poprvé nasazeny autobusy ŠM11 zcela nové konstrukce, které navázaly na vývoj městských autobusů přerušený v 1. polovině 50. let. Celkem jich bylo v letech 1965 až 1981 do Prahy dodáno 2241 kusů, což je dosavadní rekord v počtu vozidel jedné typové řady.
29. 11. 1965
Zahájeno systematické rušení trolejbusové sítě a její náhrada autobusy. Důvodem byl zejména stav jejich infrastruktury a celostátní koncepce postupného omezování podílu elektrické trakce v městské dopravě.
7. 1. 1966
Přeložkami inženýrských sítí v oblasti Opletalovy ulice byla zahájena výstavba 1. úseku podpovrchové tramvaje od Hlavního nádraží k Nuselskému mostu přes Muzeum, nám. I. P. Pavlova a Fügnerovo nám.
9. 8. 1967
Začátek výstavby pražského metra. Probíhající výstavba podpovrchové tramvaje byla po mnoha odborných expertizách a diskuzích změněna vládním usnesením na koncepci zcela autonomní podzemní dráhy – metra.
16. 10. 1972
Ukončen provoz poslední trolejbusové linky č. 51 (Stadion Strahov – Orionka). Tímto aktem bylo dokončeno rušení trolejbusové sítě v Praze a její náhrada autobusy.
9. 5. 1974
Zahájen provoz na první lince C pražského metra v úseku Kačerov – Sokolovská. Dokončena výměna vozového parku na tramvajových linkách – skončil provoz starých dvounápravových tramvají a byla zrušena funkce průvodčích. V celé síti MHD byl zaveden nepřestupný tarif a mechanizované odbavování cestujících. Dále byla zahájena významnější redukce kolejové sítě tramvají.
16. 1. 1978
Na lince č. 190 byly nasazeny velkokapacitní kloubové autobusy Ikarus 280.08 maďarské výroby.
12. 8. 1978
Zahájen provoz na 1. úseku tratě A pražského metra z Náměstí Míru na Leninovu (dnes Dejvická).
21. 11. 1982
Do provozu byly nasazeny autobusy nové generace Karosa B731. Na jejich konstrukci navázala celá řada dalších odvozených typů včetně kloubové modifikace B741 a pozdějších inovovaných řad B931/B941, B951/B961 a B951E.
.jpg)
15. 6. 1985
Po dvacetileté přestávce byl obnoven provoz lanové dráhy na Petřín po kompletní rekonstrukci a modernizaci.
2. 11. 1985
Zahájen provoz na 1. provozním úseku tratě B pražského metra ze Smíchovského nádraží na Sokolovskou (dnes Florenc).
1. 7. 1986
Do provozu s cestujícími byly zařazeny velkokapacitní tříčlánkové obousměrné tramvaje KT8D5 představující první nový typ od zavedení T3 v roce 1962.
1. 1. 1992
V provozu 1. kloubové autobusy tuzemské výroby typu Karosa B741.
11. 1. 1992
Vznikla Pražská integrovaná doprava. Jedná se o integrovaný dopravní systém v Praze a jejím zájmovém okolí. Do systému PID byly kromě autobusových linek od října 1992 postupně integrovány i četné železniční tratě Českých drah. Zavedeny byly i 1. příměstské autobusové linky DP jako základ budoucí Pražské integrované dopravy (č. 351 do Hovorčovic a č. 352 do Ořecha).
1. 10. 1992
Dopravní podnik zahájil provoz na 1. speciální lince pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí z Černého Mostu na náměstí Republiky.
1. 4. 1994
Od tohoto dne uzavírá smlouvy s jinými (soukromými) dopravci místo Dopravního podniku hl. m. Prahy regionální organizátor pražské integrované dopravy ROPID, který vznikl k datu 1. 12. 1993 na základě usnesení Rady Zastupitelstva hlavního města Prahy. Tím došlo k liberalizaci přístupu k dopravní obsluze hlavního města veřejnou dopravou pro dopravce, které splní požadované standardy.
7. 11. 1994
Do provozu s cestujícími byl poprvé nasazen 1. nízkopodlažní autobus Neoplan N 4014/3.
20. 10. 1995
Do provozu s cestujícími byl poprvé nasazen nízkopodlažní autobus Karosa-Renault City Bus. Pozdějšími početnými dodávkami této konstrukční řady autobusů byl učiněn první zásadní krok v budování bezbariérové autobusové dopravy.
.jpg)
25. 7. 1997
Do zkušebního provozu s cestujícími byly zařazeny nízkopodlažní tramvaje RT6N1 představující první tuzemskou generaci nízkopodlažních tramvají vyvíjených v ČKD Praha po roce 1990. Jejich provoz nebyl příliš úspěšný a skončil po necelých 2 letech.
1. 6. 1996
V síti pražské MHD se uskutečnila zásadní změna odbavovacího a tarifního systému. Byl zaveden opět přestupný tarif a vozidla povrchové MHD byla vybavena elektronickým odbavovacím a informačním systémem.
12. – 16. 8. 2002
Během povodně byla zaplavena velká část tratí a stanic pražského metra. Provoz úseků a stanic byl obnovován postupně po náročných rekonstrukcích až do 22. března 2003.
28. 11. 2003
Do provozu byla uvedena nová tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov; zatím poslední významnější rozšíření kolejové sítě tramvají.
28. 1. 2006
Do zkušebního provozu s cestujícími byly zařazeny nízkopodlažní tramvaje Škoda 14T – v pražském provozu se jednalo o 1. sériově dodávaný typ nízkopodlažních tramvají.
5. 10. 2010
Do zkušebního provozu s cestujícími byly zařazeny 100% nízkopodlažní tramvaje Škoda 15T, v současné době nejmodernější a zároveň nejpočetnější typ nízkopodlažních tramvají v Praze.
6. 4. 2015
Do provozu bylo uvedeno prodloužení tratě metra A z Dejvické k Nemocnici Motol. Jedná se o zatím poslední rozšíření sítě pražského metra.
15. 10. 2017
Slavnostně zprovozněna zkušební trolejbusová trať v Prosecké ulici pro zkoušky elektrobusů s dynamickým dobíjením. Po 45 letech se tímto aktem vrátila elektrická trakce k silničním vozidlům městské hromadné dopravy.
19. 6. 2019
Slavnostně zahájen geologický průzkum pro čtvrtou linku D pražského metra v úseku Pankrác – Nové Dvory, jehož stavební objekty se v budoucnu stanou součástí nově budované linky.
1. 1. 2020
Dokončeno rozdělení technického úseku společnosti na části Metro a Povrch probíhající od 1. 4. 2019. Do obou nových úseků byl od 1. 5. 2019 rozdělen bývalý odbor Investice ze zanikajícího úseku investičního. Tato změna zásadně přispěla k většímu sepětí mezi investičními a provozními útvary, které bylo od vzniku investičního úseku v roce 2015 silně narušeno.
Více z historie městské hromadné dopravy v Praze naleznete v našich publikacích či v Archivu DPP, kde je možné si domluvit návštěvu na e-mailové adrese archiv@dpp.cz.