Stanice - Nemocnice Krč

hloubená stanice s ostrovním nástupištěm cca 17 m pod úrovní terénu s 1 povrchovým vestibulem (jih) a 1 vestibulem integrovaným do plánovaného objektu developera (sever)
umístění v předprostoru krčské Thomayerovy nemocnice u křižovatky ulic Vídeňská a Zálesí
přímá pěší vazba k nemocnici, přestup na autobusy MHD
možnost koordinace a souběžné výstavby stanice metra a návazného developerského projektu

Architektem hloubené stanice s ostrovním nástupištěm je Ing. Jaroslav Čipera. Umístění stanice vychází ze zadání z roku 2010, kdy byla její poloha stabilizována dle požadavků Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (URM). Partie u jižního vestibulu byly zafixovány a takřka beze změn se propsaly všemi etapami vývoje projektu. U severního vestibulu byl dle zadání požadován výstup umístěný ve snížené ploše na úrovni dnešního podchodu do nemocnice. Původně se jednalo o dvoupatrový povrchový objekt, který bylo později URMem požadováno přeřešit a přepracovat jako jednoúrovňový na snížené ploše budoucího náměstí. Toto bylo zaneseno i do tehdy platného Územního plánu. V roce 2015 vstoupil do hry nový orgán IPR jako nástupnická organizace URMu a to s novou koncepcí řešení u severního vestibulu. Nově je uvažováno o integraci severního vestibulu do developerské zástavby a zrušení samostatných povrchových objektů v této části. Od počátku došlo také k několika změnám interiéru nástupiště, v poslední fázi ve spolupráci s arch. Davidem Vávrou a výtvarníky.

situace podzemní úrovně

situace úrovně vestibulů a terénu

mezistaniční úsek Nádraží Krč - Nemocnice Krč

Stanice metra I.D Nemocnice Krč je svoji podélnou osou situována souběžně s ulicí Vídeňská, která tvoří důležitou dopravní tepnu v této oblasti. Určujícím momentem koncepce řešení vstupních objektů je dopravně urbanistické řešení prostoru křižovatky Zálesí a Vídeňská a zároveň developerská výstavba v prostoru před Thomayerovou nemocnicí a za ulicí Vídeňská. Stanice je navržena jako hloubená s ostrovním nástupištěm a 2 vestibuly (výstupy). Jižní povrchový vestibul umístěný v poměrně sevřeném prostoru za ulicí Zálesí komunikuje se sídlištěm a zajišťuje jeho přímé napojení na stanici metra. Severní zahloubený vestibul v předprostoru Thomayerovy nemocnice reaguje na plánovanou výstavbu a zajišťuje napojením na pasáž developera přímou návaznost na areál nemocnice a BUS MHD. Toto řešení je preferováno Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Vlastní prostor nástupiště tvoří velkoprostorová hala bez vnitřních podpor tvořená železobetonovými stropními nosníky v pravidelném rastru. Na obou koncích je nástupiště propojeno eskalátory a výtahy s vestibuly.

podélný řez

příčný řez

Základní výrazová koncepce návrhu vychází z prostorového řešení hloubené stanice bez vnitřních podpor (sloupů) v nástupištní části. Z tohoto důvodu se na stropní části nacházejí masivní železobetonové průvlaky. V případě stanice Nemocnice Krč jsou pro zjemnění prostoru průvlaky opatřeny výrazným lomenicovým obkladem. Jižní vestibul je pojat jako izolovaný prosklený světlík tvaru výseče rotačního anuloidu, severní vestibul je uvažován jako integrovaný podzemní výstup do chystaného objektu developera (www.novakrc.cz). Celý veřejný prostor je pojat převážně ve světlých přívětivých tónech z důvodu eliminace pocitu stísněnosti v podzemních prostorech. Součástí výrazu nástupiště stanice bude i velkorozměrové výtvarné dílo Jiřího Černického na stěnách za kolejištěm, které vzešlo z vyhlášené výtvarné soutěže pod záštitou Národní Galerie (NG).

pohledy na jižní vestibul

Dlažba veřejné části je uvažována ze šedé velkoformátové jemnozrnné žuly s broušeným povrchem. Vzhled stěn nástupiště v úrovni cestujících koresponduje s ostatními hloubenými stanicemi na trase. Obklady za kolejištěm a podhledy jsou navrženy z velkoformátových prefabrikovaných sklovláknocementových desek. V případě stanice Nemocnice Krč se jedná o prefabrikáty s lakovaným povrchem. V pásu nad kolejištěm je uvažován akustický minerální obklad. Podhled je stejně jako u ostatních hloubených stanic na trase tvořen prolamovanými deskami s akustickou funkcí. Eskalátorové tunely jsou na stěnách opatřeny tenkostěnnou velkoformátovou keramikou v cementově šedém odstínu, podhledy jsou tvořeny akustickými hliníkovými kazetami z tahokovu. Stěny vestibulů jsou obloženy shodně s ostatními stanicemi trasy metra D, jedná se o svislé pásy tvrzeného skla s nasvětlením bílým světlem. Jižní vestibul je pojat jako prosklený světlík tvaru výseče rotačního anuloidu se soklem z broušeného nerezu. Základní osvětlení stanice je v úrovni nástupiště provedeno světelnou linkou zapuštěnou mezi velkoformátovými obklady v lomových hranách podhledu. V eskalátorových tunelech jsou umístěny dvě svěšené světelné linky nad hlavami cestujících. Ve vestibulech zajišťují osvětlení jednotlivá svítidla v podhledu, v proskleném vestibulu v kombinaci se svítidly v soklové části. Doplňující osvětlení je provedeno v kolejišti – modrý opar, který bude pulsovat dle provozu vlaků. Vstupní portály v bezpečnostní stěně budou osvětleny, jejich barevnost se bude měnit dle provozu dveří.

Uvedené vizualizace slouží jako podklad pro výtvarné soutěže, po jejich ukončení budou aktualizovány.

Povrchy této stanice aktuálně procházejí další optimalizací, aktuálně se připravuje odklonění ulice Vídeňská po dobu výstavby podzemní části metra tak, aby byly zachovány všechny jízdní pruhy a nedocházelo k jejich snižování. Zároveň se optimalizují zařízení staveniště v dané lokalitě i nová vegetační výsadba.