Architektem ražené jednolodní stanice s ostrovním nástupištěm je Ing. arch. Miroslav Mroczek. Stanice je ražená, jednolodní s ostrovním nástupištěm. Z obou konců nástupiště jsou vedeny trojice eskalátorů do vestibulů, severního nadzemního, umístěného mezi Štúrovou ulicí při pěší komunikaci a jižního podzemního, umístěného u Durychovy ulice. Přibližně v jedné třetině nástupiště směrem od jižního výstupu je umístěna dvojice bezbariérových výtahů, vedoucích do nadzemního výtahového vestibulu, umístěného západně od Štúrovy ulice proti severnímu vestibulu.
Dle územní studie pro dané území budou všechny výstupy začleněny do budoucí developerské výstavby. Na jihu dojde k napojení vestibulu na podzemní obchodní pasáž, výstup na terén bude obestaven budovou; severní vestibul bude umístěn v parteru polyfunkční budovy. Ve finální fázi urbanizace území budou do developerského objektu zakomponovány i výtahy z nástupiště.
Vlastní jednolodní stanice vyniká svojí prostorností (narušenou pouze betonovou šachtou bezbariérových výtahů) - ostrovní nástupiště je široké 12,6 m, výška klenby tunelu je 9,65 m. Ve stanici jsou umístěny pouze nejnutnější prvky - lavičky, informační systém, odpadkové koše, a to tak, aby co nejméně narušovaly volnost a přehlednost prostoru; s tím souvisí i způsob osvětlení, vlastní svítidla by měla být minimalizována, působit by mělo hlavně všudypřítomné rovnoměrné světlo. Pouze místa důležitých komunikačních uzlů budou vhodným nasvětlením zdůrazněna.
Ničím nerušená otevřená hala nástupiště by měla potlačit fakt, že se stanice nalézá hluboko pod zemí. Obklad by měl podtrhovat velkorysost prostoru, ale materiálem by měl odkazovat na konstrukčnost a utilitárnost stavby. Pro obklad klenby jsou navrženy desky v přírodním, syrovém materiálu (sklovláknobeton) v kombinaci s přiznanými akustickými prvky, působícími v kontrastu s hladkou dlažbou nástupiště a prosklenými bezpečnostními stěnami. Klenba stanice bude pojednána výtvarníkem vzešlým z výtvarné soutěže. Jedná se o geometricky laděné dílo Stanislava Kolíbala.
Navazující eskalátorové tunely budou přebírat materiálové řešení použité na nástupišti. Svými rozměry se však eskalátorové tunely nemohou poměřovat s halou stanice, zákonitě tak tímto kontrastem vyniknou proporce jednolodní stanice.
Povrchy této stanice prošly další optimalizací včetně optimalizace P+R i stávajích parkovacích míst. Zároveň se optimalizovala zařízení staveniště v dané lokalitě i nová vegetační výsadba. Výsledné řešení bylo zapracováno do změny DUR v roce 2020.